Chemikuv webik

Před nějakou dobou jsem při vyhledávání na internetu našel tento velice zajimavý program jedné vysoké školy z Německa. Jak jsem vyrozuměl z jejich webových stránek tak to všechno začalo jako nějaký studentský projekt a pomalu ale jistě se to nabaluje a už je zde velice používaný a hlavně použitelný program! Samozřejmě mě velice zaujalo že je to program pro všechny nejrozšířenější operační systémy a že je šířen pod licenci GNU/GPL, tedy svobodnou licencí. O co v tomto programu vlastně jde? Dlouhou dobu jsem pátral po programu ve kterém bych mohl svobodně navrhovat zapojení elektronických obvodů a pomocí tisku nebo jiných výstupů si potom to co do něho zakreslím uložit pro pozdější využití nebo prostě jen kdybych potřeboval do nějakého svého článečku nějaké zapojení tak abych si to měl v čem nakreslit...

Samozřejmě že tohle není jediný program který tuto možnost poskytuje, ALE, má jedno pro mě velké plus. No ono je jich tedy těch plus mnooohem víc a já se pokusím je všechny pokud možno probrat a ke každému říct proč to považuju za plus. Jako první jsem uvedl multiplatformnost - to je ale hrooozně hnusny slovo, ale vyjadřuje to co sem popsal na začátku tohoto článku. A to že je vytvářen v kódu pro vícero operačních systémů. Jako další bych asi zmínil že je vyvíjen pod záštitou vysoké školy což podle mého skromného mínění znamená že vývoj tohoto programu bude podporován a neustrne na mrtvém bodu jako se to stává jiným programům které jsou vyvíjeny třeba pouze jedním člověkem. I když jsem nechtěl ukazovat tak mě zrovna teď napadá vývoj například programu QUCS - kterýžto je skvělý, ovšem ustrnul na mrtvém bodě protože je vyvíjen jedním člověkem nebo velice malou skupinkou s opravdu omezeným časem na vývoj...

K důvodům proč se mě tento program zamlouvá se ještě určitě vrátím tak jak mě budou napadat další. Teď bych se rád vrátil k programu pro který tohle všechno dělám a to je Fritzing. Naštěstí pro mě, a samozřejmě i pro obrovskou část jiných lidiček, bylo rozhodnuto při začátku vývoje že tento program nebude určen jen pro navrhování desek plošných spojů nebo elektrických schémat ale že bude propojen s vývojovým kitem Arduino. Dokonce je v jedné části programu připravena návrhová propojovací deska na které lze naskládat součástky a podle potom vytištěného obrázku je v reálu osadit a vyzkoušet. Vlastně v podstatě tato vlastnost mě přivedla na stopu tohoto kouzelného programu. Jsem majitel jednoho Arduina Uno a zkouším si s ním věci o kterých se mě na učilišti jen zdálo v hooodně divokých snech. Naše škola končila u zkušební desky Voltík (pořád je k sehnání) a k těm se ještě dostala v podstatě jen skupinka vyvolených. Na stranu druhou nutno podotknout že jsem mnohem víc zvládal praktickou stránku elektroniky jako jsou výpočty impedancí, proudu a napětí na různých součástkách. Dneska to za mě počítá počítač a moje vlastní myšlení degeneruje. A potom jsem při procházení internetového dražebního portálu Aukro našel něco co se jmenuje Arduino a zjistil sem že existuje v několika výkonových verzích pro různá zapojení v podstatě čehokoliv. Taky jsem zjistil že v základu úplně bohatě stačí na začátečnické experimenty které s ním chci vyzkoušet. Je to pro mě takový návrat do školních učňovských let. Než se pustím do popisu samotného programu a toho co všechno s ním jde dělat rád bych se ještě podělil o několik svých myšlenek. Vzhledem k tomu že takových programů moc není bych se rád rozepsal o tom proč a na co je potřeba takových programů a proč si vážím toho že jsou volně šířené. Zmínil jsem tady jiný program ke stejnému nebo podobnému účelu a to QUCS - je to velice zajímavý kousek a rozepíšu se o něm v jiném článečku, tady zmíním pouze to že je mě osobně líto že nedokážu nějakým podstatným způsobem pomoct k jeho vývoji.

Samotné spuštění programu je klasické s načítáním potřebných knihoven až po naběhnutí samotného pracovního prostředí. Vývojové a pracovní prostředí tohoto programu je rozděleno do řekněme pěti částí. Ta největší to je prostor kde probíhá samotný návrh a ostatní činnosti. Je to plocha na které se pracuje se součastkamy a deskou pro návrh a odzkoušení. Ve spodní části je pak pruh obsahující několik funkcí jako takový rychlý doplněk při práci na samotném návrhu a taky je zde informativní proužek kde jsou aktuální souřadnice na kterých se nachází kurzor. Pak je zde i posuvník pro volbu přiblížení nebo oddálení. Číselný ukazatel polohy kurzoru je v aktuálním spuštění v palcích (inch) ovšem pakliže to někomu nesedí a chce radši fungovat v milimetrech tak stačí jen kliknout jednou do číselného údaje a ten se přepne na milimetry (mm). Hned vedle je posuvník k měnění hodnoty přiblížení v procentech. Opět je zde možnost měnit hodnoty dvěma způsoby. Jeden je použití posuvníku, samozřejmě proto tam taky je. Ale pak je zde ještě jedna možnost která na první pohled není patrná a to kliknout do čísla udávajícího hodnotu přiblížení číselně. Číslo hned nezmizí, ale stačí jen za použití delete nebo backspace smazat aktuální hodnotu a vepsat jednoduše novou, vlastní tak jak ji chci mít. Ješte bych se vrátil k tlačítkům která jsou nad timto informačním pruhem.

Než se ponořím do popisu toho co kde lze najít v tomto programu a jak se který ovládací prvek dá použít je zde spouštěcí okno při startu v Ubuntu. Pod Windows je to samozřejmě uplně v podstatě to samé. Jen jsem to chtěl ukázat pro úplnost.

Tak, a dál už jen obrázky ze samotného programu :)

Na tomto obrázku je prvotní spuštění programu se základní pracovní plochou a základní nápovědné okno.

Sdílet
 - zkoušel jsem ho a končím na stránce projektu tohoto programu. Předpokládám že jde o sdílení které používá škola u svých žáků tak aby se bylo možno dostat k jejich projektům i ostatním. Nezkoušel jsem registraci a co bude dál. Taky je možné že můj předpoklad je špatný a už to sdílení funguje i pro nás ostatní z celého světa.

Přidá poznamku
 - no, přesně to co je napsáno to taky udělá. Není nad funkčnosti které svou jednoduchostí přesně plní to co je u nich napsáno.

 

Otočit
 - jedním každým kliknutím otočí celý projekt o devadesát stupňů na jednu stranu a tak i po dalším kliknutí. Je zde i malá ikonka šipky. Po kliknuti jen na tuto ikonku se rozbalí malá nabídková roletka ve které jsou napsané preddefinované hodnoty a směry kterýmy se má projekt otočit.

Překlopit
 - překlopí aktuální výběr vodorovně, ale samozřejmě to dokáže i svisle. Opět to funguje na stejném principu jako otočení i s ikonkou šipky kde lze vybrat jak se projekt překlopí.

Na záložce Schéma k těmto ikonkám přibývá ještě jedna další:

Automaticky routovat
 - název docela přesně vyjadřuje funkcionalitu tohoto tlačítka. Ovšem! Osobně jsem služeb tohoto tlačítka využil několikrát a pokaždé jsem z výsledku měl, no, jemně řečeno smíšené pocity. Ono vůbec routovani je dobrá snaha jak zjednodušit práci a vůbec usnadnit protahování spojovacích cest a propojek, jenže jak sem napsal, výsledek bývá poněkud zvlaštní. Doporučuji a to docela důrazně odzkoušet na nějakém jednodušším nebo dobře zazálohovaném vlastním projektu a zvážit další použití!

Na záložce PCB sou krom již zmýněných tlačítek další rozšřující tlačíka:

Spodní vrstva
 - mění nastaveni měděných vrstev, tedy jejich klikatelnost a tudíž možnost ji měnit.

 

Export pro PCB
 - provede export PCB návrhu desky do různých formatu tak aby podle toho potom bylo možno udělat zcela funkčni desku plošných spojů. Taky je to asi důležité pokud si bude někdo chtít nechat odeslat desku třeba právě pres Fritzing Fab. Jak jsem pochopil tak tato vyroba funguje tak že jednou za nějakou dobu a to po nasbírání většího množství objednaných desek plošných spojů provede jejich výrobu a rozšle je těm kdo si je objednají.

Objednat PCB
 - spustí webový prohlížeč na internetové stránce projektu Fritzing kde je popsáno jak funguje Fritzing Fab, co je potřeba k tomu aby byla deska přijata a vyrobena a kolik to stoji a hlavně - je zde uveden termin do kdy se přijímají objednávky a kdy pak bude prováděna distribuce hotových desek jejich objednatelům.

V pravé části je sloupec který je rozdělen na dvě části.
Inspektor
Součástky

Inspektor
- tato část slouží k zobrazení podrobností o součátce a vůbec jakémkoliv prvku který je aktuálně vybrán výběrem. V daném okně podrobnosti součástky je možno taky měnit některé vlastnosti. Jde o vlastnosti které se u specifického zapojení mění a případně jde o pojmenování součástek a samozřejme o hodnoty součástek v konkrétním zapojení.

Součástky

- tato část je v podstatě ta nejdůležitější, protože pokud nejsou k dispozici kvalitní a rozsáhlé knihovny součástek tak to se potom těžko něco navrhuje. Každý takový program stojí a padá na tom jak dobře má vyřešenou součástkovou základnu a taky jeji podporu. Hlavní podsoučástí je pak editor součástek, protože bez něho nemůžou uživatelé vytvářet, přenášet součástky pro tento program a tím se program dost ochuzuje. Faktem je že tento program má, podle upozornění tvůrci programu, starý editor součástek který má údajně špatnější kód a může vykazovat chyby. Nová verze je údajně ve vývoji a bude mnohem lepši.

Pro Editor součástek - s tvorbou nové předlohy pro součástku vytvořím samostatný článek protože podle toho co jsem zatím zběžne stihl okouknout to bude docela zajimavá zkušenost a možná že spousta lidí nazná že to není zas až taková komplikovaná práce vytvořit nějakou součástku jak by se mohlo zdát.

V dalším pokračování se pokusím pokud možno co nejpodrobněji rozepsat jednotlivé pracovní plochy na kterých se pracuje a to jak jsou spolu propojeny. Taky možná dojde na doplnění informací v tomto článku takže pokud to někoho zaujme tak bude asi lepší se občas podívat jestli jsem něco neaktualizoval.