Články co jsem si sám napsal...

WD MyBook World Edition

 Dlouhou dobu jsem se přemlouval a sondoval než jsem se rozhodl že zakoupím zařízení jako je tohle. Evidentně jsem podcenil průzkum a nakonec se ukázalo že to zařízení není zas až takové jak bych potřeboval od samotného počátku. No jenže už jsem za něho jednou ty peníze dal a vracet ho aniž bych vyčerpal všechny možnosti to se mě zas až tak moc nechtělo. Tak jsem využil mocného internetu a hledal. No další popis toho co a jak jsem prožil s tímto zařízením je dál v tomto článku který jsem se rozhodl sepsat aby se možná někdo poučil a třeba neudělal pro příště takovou chybu jako já. A to i přesto že postupem času to přestávám považovat za tak velkou chybu jak se na začátku zdálo. Pokud chcete zvědět více z mého souboje s touto technikou tak čtěte...

Tak jsem si jej konečně vyzvedl z prodejny a už se hrnul ho zapnout a vyzkoušet jestli je to to co jsem tak dlouho chtěl a hledal. Tak nějak sem dumal zatímco jsem si vezl domů svůj nově pořízený externí harddisk od WD. Radost dostala první trhlinu hned když jsem ho nedočkavostí a zvědavostí zapojil v práci a zkoušel se na něho dostat. Samozřejmě to bylo nula bodů (nemáme ze zřejmých důvodů puštěno DHCP) a tak se to nakonec povedlo až kolega použil svůj záložní AP na kterém běželo DHCP a pomocí notebooku se povedlo zařízení konečně najít a nakonfigurovat do takového stavu aby ho bylo možno připojit do naší sítě a pořádně se podívat do jeho konfigurace.

mybook

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po prvním zběžném projití konfiguračních možností to bylo docela rozčarování. Ukázalo se totiž že hlavní vlastnost, kterou jsem od toho očekával Western Digital prostě nepoužil a nechal ji nepřístupnou! Chtělo se mě plakat. Jediné co jsem po něm chtěl bylo fungování jako ftp server pro přístup všech lidiček z celého širého internetového světa. Zatím podle všeho aspoň splňoval to co podle názvu měl – byl to síťový disk – toť vše. S myšlenkou na to že takhle to přeci není možné a že někde musí existovat někdo kdo už to co já absolvoval jsem kráčel zadumán z práce domů. Doma to chtělo pořádný hrnek kafé a hlavně polštář pod prdel. Google na mě vyhrnul svoji nekonečnou dávku odkazů obsahujících alespoň něco z řetězce „wd mybook“. Už zbývala jen taková maličkost – všechno prohledat. Tak jsem se vnořil do hlubin internetu a začal přebírat nekonečnost informací. Nakonec jsem vyselektoval několik webových stránek kde jsem našel opravdu užitečné informace. První a nejdůležitější pro další běh událostí je (http://martin.hinner.info) - tento pán dokázal úžasnou věc, hacknul softwarově přístup do tohoto externího disku a dokonce si dal tu práci že dodělal instalaci několika užitečných balíčků a o všechno se rozhodl podělit s nama ostatníma skrzevá svoje webové stránky. Možnost hacknout takové zařízení pouze programově bez nutnosti zásahu přímo do toho zařízení je sama o sobě víc než skvělá a patří mu za to dík. V návalu první euforie z toho že jsem našel duši která trpěla stejným problémem jsem mu napsal e-mail. No není nutno to komentovat, odpověď samozřejmě žádná. OPRAVA a omluva - pan Hinner odepsal a poradil :) sice až už sem měl hotovo, ale ozval se. V mezičase jsem se rozhodl že když on, tak já to vyzkouším taky. Jedním z důvodů proč jsem se rozhodl do toho jít bylo že cena zařízení není zas až tak vysoká aby mě to ve finále nějak extra mrzelo. Sice bych měl asi jeden z nejdražších pevných disků co znám, ale rozhodl jsem se trochu zariskovat.

Zde jen pár fotografií toho jak ten zázrak vypadá zevnitř.

mybook-botweb

mybook-topweb

První co je v návodu je „použijte tento odkaz pro update firmwaru“ kterýžto umožní na nějakou dobu (do restartu) přístup do zařízení pomocí ssh. No, nebudu to napínat zadaný link ukazoval hlášení že na zadané stránce není k dispozici žádná nová verze firmwaru. Tak a byl jsem v loji. Další odpoledne zkoušení a hledání na všech možných fórech. Na jednom z těchto fór jsem našel člověka kterému jsem zkoušel psát mail jestli náhodou někdo něco podobného už neřešil. Docela mě potěšilo, když jsem od něho dostal odpověď. Sice nebyla kladná, ale potěšil mě aspoň fakt, že se někdo namáhal můj mail přečíst a odepsat na něho. Po několika hodinách marného hledání a pátrání jsem konečně začal tam kde sem měl začít už hned na začátku – u sebe! Ano, jak se ukázalo chyba byla samozřejmě na mojí straně. Jen tak mimochodem jsem opomenul takovou věc jako je nastavení IP adres DNS serverů v tom exterením disku. No a to bylo celé moje utrpení. Po opravě tohoto mého fópá najednou link funguje jak má a já jsem si provedl zdárně upgrade firmwaru. Po upgradu následuje doplnění jednoho řádku do souboru „/etc/inittab“ (přesně dle návodu) a pak už jen doinstalovat několik balíčků pro alternativní přístup přes webové rozhraní a je doděláno.

To bylo radosti. Už zůstává jen problém v tom kam co zadat a dopsat aby se rozeběhl vsftpd server. Pak už se budu jen smát radovat. Když jsem procházel jednotlivé adresáře a hledal kde co leží v tomto systému našel jsem soubor se jménem vsftpd v adresáři „/usr/bin“ a předpokládal jsem že to je ten správný soubor na který je potřeba odkázat ze startovacího souboru inittab. Tak jsem z důvěrou v sebe sama dopsal do souboru inittab hned za definici povolující ssh přístup i odkaz systému na soubor v který jsem našel. No, s radostí v srdci jsem provedl restart – A – byla tma.

Několik nervózních resetů, vypínání zapínání, to samé v různých intervalech a s a bez připojení k síti a dokonce došlo i na resetovací tlačítko, které na zařízení samozřejmě je. Resetovací tlačítko, jak se ukázalo mnohem později, naštěstí nemá takový účinek jak bych si v ten okamžik přál. Bohužel nic z toho co jsem popsal nefungovalo a disk si sice pochrochtával, ale to bylo asi tak vše a LED diody co oznamují jeho činnosti ani ťuk. Furt zdrcující tma. Následoval další, tentokrát zoufalý, mail. Ano autor stránek podle nichž jsem zařízení hacknul opět mlčel a neposlal mě ani do ….. Tak jsem se opět musel spolehnout na svoje nápady. Jediné co mě napadlo bylo externí disk rozebrat (tentokrát fyzicky nahrubo) záruka mě v ten okamžik netlačila ani v patě.

Pár obrázků stažených z internetu podle kterých jsem provedl rozebrání:

mybook-wdworld1

mybook-wdworld2

mybook-wdworld3

Samotná činnost rozebírací proběhla celkem dobře. Je nutno podotknout že bez přečtení (http://blog.webjapan.cz/57-wd-my-book-world-edition.html) by to zdaleka nebylo tak hladké a krabička by zcela určitě nesla neklamné známky mého postupu při cestě dovnitř. Na všechno se musí s námořnickou rozvahou, a stejně tak jsem k tomu přistupoval i já. No po několika pokusech jsem se opravdu dostal dovnitř. No pak jen devět šroubků a jeden konektor a disk byl venku. Pak jsem ho připojil do svého PC a hurá do Linuxu. Windows nemělo smysl ani zkoušet, jednoduše se nechytají, nic, nula, vymalováno, ani ťuk :) . V distribuci Linuxu kterou používám (openSUSE 10.2) jsem sice našel v detekci hardwaru disk, ovšem nedokázal ho připojit. Docela zklamání. Ovšem, vědom si toho že možnosti Linuxu jsou stejně veliké a mocné jako je veliký a mocný internet, začal jsem hledat. Vyzkoušel jsem Sysrescuecd – bez úspěchu, pak přišel na řadu můj oblíbenec – Slax v poslední verzi 6.0.0rc3. Po prvním nabootování to vypadalo že zas nic. Byl jsem totiž svázán s konvencí že se zařízení připojují jako např /dev/sdd1 – čtvrtý sata disk, první oddíl. Až po nějaké době kdy jsem se jal pročesávat všechny připojené disky a oddíly jestli přeci jen někde není něco co bych mohl použít jsem zjistil že si ten můj externí disk (pouze jeho, ostatní disky jsou připojené normálně) připojil, ale né jako /dev/sdd1 nýbrž jako /dev/md1. Bezmezná radost, to bylo to co jsem cítil. A hurá do adresáře /etc/inittab a rychle odmazat ten zatrolený řádek co to celé tak zašmodrchal. Pomocí mc se to povedlo a já jsem myslel že je konec a už to zas pojede tak jako předtím. Chyba! Počítač jsem vypnul a disk odpojil, našrouboval jsem ho do šasi a zodpovědně použil všech devět šroubků ! Naštěstí a po životních zkušenostech, jsem se rozhodl že ještě nebudu skládat tak pracně rozebranou krabičku a vyzkouším to jen tak jako naháče bez krytu. No, aspoň že sem nemusel znova dolovat ten kryt. Ano, po zapnutí si zas jen trochu zachrochtal a zas byla tma tmoucí. To byl ten okamžik kdy jsem asi prodělal lehčí infarkt a někdo vypnul to světýlko na konci tunelu kterým jsem právě procházel. Nicméně vzhledem k tomu že sem už v životě pár takových stavů absolvoval věděl jsem že nějaká cesta je a je třeba ji jen najít.

Zde pár foto jak jsem "řádil" :)

mybook-dsc52

mybook-dsc53

mybook-dsc54

mybook-dsc55

Tak jak se říká „zpátky na stromy“ a já šel znova šroubovat a přepojovat. Aspoň jsem už věděl kde najdu ten inittab a jak se do něho dostanu. Znova jsem ho otevřel jak tak do něj koukám všiml jsem si že si editor mc přidal na konce všech řádků znaky (^M). Některé řádky tím pádem mají úplně jiný význam a znamenají něco nepřeložitelného. Tak jsem ty znaky odmazal a soubor opět uložil. Zase všechno předělal, akorát jsem tentokrát použil limitovaný počet šroubků – pro jistotu. Obrovská radost, nikdy bych neřekl kolik radosti mě udělá pár svítících diod.

Tak jsem se vlastním přičiněním dostal do problému z kterého jsem si zase sám pomohl – zas na druhou stranu je celkem uspokojující jednak že to vůbec šlo a jednak že sem se tím prokousal. A jestli se mě podaří a hlavně jak, rozjet to ftp-ko – to si nechám na příště.

<< Zpět na předchozí stránku

Publikováno May 7th, 2018